Zamyšlení na závěr

Prakticky jen měsíc života zbývá stávajícímu zastupitelstvu naší městské části. Já jsem nastoupil jako zastupitel v třetině této doby po rezignaci zastupitelky Grünerové z vážných rodinných důvodů. Do funkce jsem nastupoval s rozpaky, jak obstojím. Nakonec to bylo tak jako všude. Jedni kolegové prima lidé schopní poradit, vysvětlit. Druzí zarputile hádaví, neschopní sebemenšího ústupku či dohody. O tom svědčí častá jednání zastupitelstva táhnoucí se až do půlnoci. Nejvíce mi vadilo osobní napadání kolegů. Samozřejmě z jiné volební strany. Často maskované žoviálním oslovováním křestními jmény. Pamětníci mi říkali, že to tak ale bylo vždy.
Zájem občanů o jednání zastupitelstva byl často malý. Výjimkou je činnost developerů na území Prahy 12. V ten okamžik je jednací sál zaplněný do poslední židle občany z místa výstavby. To je chvályhodné, že bojují o své zájmy. A to zejména, pokud je tato snaha vedena rozumným způsobem s cílem s novou bytovou výstavbou přinést pro jejich lokalitu bonus v podobě rozšíření služeb či obchodů. V případě lokalit modřanský cukrovar či libušské části Kamýku se to zatím daří.
Já v novém zastupitelstvu již sedět nebudu a rád bych se s vámi proto rozloučil. Dal jsem přednost novým tvářím na naší kandidátce. Takže, milí voliči, ať máte šťastnou ruku při výběru nových zastupitelů na radnici Prahy 12. Výsledek výběru ovšem uvidíme až za čtyři roky. Zda se život na dvanáctce zlepšil, či zůstalo jen u slibů.
Antonín Dvořáček, klub KSČM

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde